Loděnice –
Zdá se, že po loňském vítězství v Extralize ve Vrchlabí
rozhodně neztratili chuť ani motivaci, trojice
Bílek-Mašek-Brázda opanovala další mistrovství, tentokrát
trojic. Ve finále si hráči z Krkonoš poradili se zkušenou
trojicí Koreš st.-Netušil-Ondryáš. Bronz tím nejtěsnějším
možným rozdílem 13:12 uzmuli Janeček s Faltýnkem a Krpcem.
Maraton
republikových mistrovství, na které se čeští pétanqueři mohou
těšit v následujících týdnech, odstartoval v Loděnicích
turnajem trojic otevřeným všem bez rozdílů věku i pohlaví. O
celkové prvenství se sjelo ucházet 67 trojic z různých koutů
republiky. Omezený počet hřišť nedal pořadatelům jinou
možnost, než zvolit hru ve skupinách na dvě prohry s „děravou
64 KO“, díky tomu většina favorizovaných a nasazených týmů
odehrála jeden úvodní zápas a čekala je dlouhá pauza.
Poslední dva
turnaje – mistrovství dvojic ve Vědomicích i české Centrope v
Liblicích – se nepříjemně protáhly, proto se hráči obávali,
aby se z toho nestál nepříjemný trend. V Loděnicích naštěstí k
ničemu podobnému nedošlo hned ze dvou důvodů. Zaprvé měli
pořadatelé štěstí, že se žádný zejména z pozdějších zápasů
výrazně neprotáhl. Druhým důvodem byl perfektní výkon Jana
Marhoula v pozici moderátora turnaje, jenž překonal i některé
hráčské výkony. Marhoul celý den neopustil místo u červených
zapisovacích tabulí a do mikrofónu bez oddechu hlásil, kdo,
kde a s kým má zrovna hrát. Za nás tak získává ocenění MVP
(tedy nejužitečnější hráč turnaje).
K pikantnímu souboji došlo hned v „32 KO“ mezi letošním
reprezentačním výběrem, tedy Milanem Haškem, Pavlem Hejlem ml.
a Tomášem Stokláskem, s pozdějšími vítězi z Vrchlabí. Úvod
vyšel bezchybně Brňanům a zdálo se, že silný vrchlabský tým se
bude s turnajem loučit předčasně. V průběhu zápasu se však u
Fighters projevila letošní absence soutěžních zápasů a tým
Daniela Bílka zdolal prvního silného soupeře. Hned další ostrý
test je čekal v následujícím kole, kde na ně čekal Ivo a Tomáš
Michálkovi s Miroslavem Mužíkem. Výsledek utkání byl možná až
překvapivě jednoznačný – 13:3 pro Vrchlabské.
Ve stejné fázi turnaje došlo i ke kurióznímu okamžiku, kdy
jeden z protihráčů Jakuba Konšela osočil jeho tým se zajímavým
dotazem: „A kdo z vás je teda to děvče? Dneska jsou to
přece mixy!“ Poté, co si Konšel pro jistotu změřil oba své
spoluhráče – Srnského a Resla – pohledem, vysvětlil svému
soupeři, že o mistrovství mixů se nejedná. Tuto humornou
situaci bylo toho dne zřejmě možné objasnit pohledem na
předpověď počasí, která slibovala z rána vedro, v průběhu dne
vedro a na večer místy vedro s dusnem.
Zatímco úvodní „KO“ souboje se obešly bez nečekaných výsledků,
dále v turnaji se s nimi roztrhl pytel. Jiřina a Milan
Demčíkovi s Milanem Kulhánkem porazili loňské obhájce – Alici
Hančovou, Petra Fuksu a Jindřicha Kaucu. Jakub Konšel s
Lubošem Srnským a Janem Reslem ve čtvrtfinále podlehli
krumsínskému triu Janeček-Krpec-Faltýnek, což potvrdilo
zajímavou letošní statistiku. Srnský byl totiž kometou sezony
Robertem Janečkem letos vyřazen už počtvrté.
Neznalé mohla
překvapit i výhra tria Trýzna-Šebek-Havel nad trojicí Hodboď-Grepl-Preuss
M., jak jinak než 13:8. Ti, kdo však znají minulost Petra Trýzny
alias Emila, vědí, že o žádné překvapení nešlo. Tohoto nového
hráče nejlépe charakterizují některé legendy, které se s ním
pojí – podle jedné z nich například v kopačkách na poli uhnal
k smrti zajíce, jindy prudkou ranou holou rukou rozpůlil
masivní stůl. „Vyhrát, když byl jejich soupeř na osmičce,
pak pro něj nebyl žádný úkol,“ objasnil situaci šiřitel
těchto pověstí Lubomír Srnský.
V prvním
semifinále hraném ještě za světla na sebe narazil Bílkův a
Janečkův tým. Vrchlabští měli lepší start a postupně si
vybudovali náskok, který pak dotáhli do vítězného konce
poměrem 13:9. To druhé mělo jednoznačnější průběh, když
zkušený tým Jirky Koreše staršího, Radka Netušila a Jiřího
Ondryáše přehrál vrchlabské černé koně v Trýznově vedení
jednoznačně 13:2.
Finále
slibovalo velkou bitvu. Triplet Bílek-Mašek-Brázda v minulosti
několikrát stanul na bedně, ale titul jim stále chyběl.
Korešův tým si navíc v úvodu zápasu příliš nevěděl rady s
terénem. Úvodní pětka tak umožnila Vrchlabským uzmout oblíbený
modrý kolíček na počítadle. V dalším náhozu již Vrchlabáci přeskočili
osmičku povedenou poslední střelou za čtyři body. Zmar na
plase ze strany Korešova týmu pokračoval i dále a již v třetím
nahození měl Bílkův tým možnost ukončit zápas. Podařilo se
dohodit pouze trojku na 12:0. Prohození pozic jejich soupeřům
dodalo potřebný impuls a Korešův tým začal konečně předvádět,
co umí, a dokázal stáhnout finále na 12:7.
„Prohrát
finále na tři náhozy? Tak takhle bych se už dlouho nestyděl,“
komentoval stav zápasu Radek Netušil. Pak se ale nepovedly dvě
střely, Vrchlabští zužitkovali úvodní náskok do vítězného
konce a začali hlasitě oslavovat. Pro Pavla Maška a
Vladimíra Brázdu to jsou premiérové tituly mistrů republiky
mimo klubovou soutěž. Pro Dana Bílka to není nic nového, ale
je pravdou, že jeho triumfy jsou už poněkud vousaté. „Je to
strašně důležité před tím EuroCupem,“ notoval si Pavel
Mašek.
V zápase o
bronzovou medaili byl nejlepším hráčem první poloviny zápasu
David Faltýnek, který svými střelami a dohozy zařizoval přísun
bodů na krumsínském počítadle. Od stavu 10:4 již ale netrefil
skoro nic, což byla voda na vrchlabský mlýn. Mocné dotahování
gradovalo za stavu 11:10 pro Krumsín, kde už ležela hráčům z
Krkonoš na zemi dvojka a Petr „Emil“ Trýzna dřímal v rukou
ještě dvě koule. První z nich se na body těsně nedostala, ale
vzhledem k tomu, že byla čtvrtá, stačila jedna střela na
konec. Ta však minula svůj cíl a když se v dalším náhozu
nepodařilo ukončit zápas dvojkou ani Krumsínským, rozhodovalo
se v posledním náhozu za stavu 12:12. Tam se Vrchlabští
vyházeli na první kouli a bronz putoval do náruče Roberta
Janečky, Davida Faltýnka a Miroslava Krpce
|